11-12.8.2007 Písek
Vždycky, když se mě dostane té pochybné cti napsat článek z akce, si říkám jaké já mám vlastně štěstí. Můžu všechno popsat ze svého pohledu, protěžovat svoje úspěchy :, pomlouvat druhé a hlavně si při psaní zase vybavovat ty skvělé zážitky.
Takže po Rumunsku a téměř bezprostředně na něj navazující dětský den se dlouho neudála žádná klubová akce. A to hlavně z časových důvodů - pro všechny z nás byl červenec hodně hektický (já jsem například za ten měsíc byl dohromady tři dny doma a to ještě po půlkách dní :o(. Když absťák dosáhl maxima začal jsem organizovat výjezdní akci. Zvoleno bylo místo - Písek, termín 11.8-12.8. a typ - klubová. Ještě rychle udělat alespoň nejzásadnější z odkládaných oprav, udat děti a můžeme jet.
V sobotu se celkem bez problémů setkáváme na benzině - Ladniverovi včetně psa, Tomm s Bohunkou, Hubert, Ozzy, poprvé s novým vozem Karel (Toy 80 po Vláďovi) a manželka se mnou. Po kávičce jedem směr Písek. Cesta uběhla bez zmínkustojících událostí a stejně tak i příjezd na tankáč pod vedením člena píseckého off-klubu. Ten s námi projel prostor, upozornil na zajímavé úseky, vytopil Ozzymu auto :, sepsal smlouvu, vybral peníze a zanechal nás našim zážitkům.
Taková malá odbočka - to vytopení auta musím kapku rozebrat. Ozzy vezoucí průvodce dojel k menšímu jezírku s nechutným obsahem, který účastníkům Polska připomněl ty písčito-bahnito-vodní lázně. A prý, že se to dá dát. A taky jsme to dali všichni, ale ve zpátečním směru to Ozzyho svedlo trochu bokem, tam kde byla hloubka dost přes metr a než se vyhrabal nahoru, bylo v autě opravdu hodně mokro : 9.
Nejdřív oběd, během něhož dorazili i zbývající účastníci - Alda a Tom s manželkou. Tom machroval s ortézou a zážitky z operace ramene : a spolu s Aldou intenzivně konzumovali alkoholické nápoje. Bohužel démon alkohol je přemohl celkem záhy a po společném projetí asi tří zajímavých úseků se ztratili. Znovu jsme o nich uslyšeli až večer, když jsme zakempovali a oni se nás při návratu z hospody snažili najít. Marně. Naše auta už byla navzájem spojená stanem a tak zbyla navigace přes cb, ale hladina alkoholu u příjemců nedovolovala pochopit i jednoduché instrukce o směru jízdy : : :.
Ale to jsem přeskočil vlastně celý den. Po obědě jsme se rozjeli do prostoru k první pastičce plné pískového bahna (inu jsme v Písku) - Alda jedoucí jako první i přes pokyny všech okolo stojících navedl auto tak šikovně, že část sjezdu do díry absolvoval po jednom a to levém předním kole. Řidič si, ale možnost bůčku nijak nepřipouštěl - jednak to má nasimulované v počítači a jednak mu alkohol trochu posunul hranice :. Zbylá vozidla už předvedla standardní situace - buď projela bez provázku nebo s. Alda nás následně dovedl na takovou trošku podmáčenou loučku. Původně teda vypadala jako vyschlá, ale Tomm našel to správné místo kam hned navedl Aldu. Alda nedal, ale dostal možnost otestovat Jirkovu novou pružnou kurtu (Black Snake), Karel mu pomocí ní a jeho osmdesátky udal takové zrychlení, které Patrol nedosáhne ani z hodně prudkého kopce s větrem v zádech :. Tomm nám pak všem ukázal, že dvojka plnej je ten správný recept, Karel zase, že jenom dvojka plnej někdy nestačí (tím zajistil Hubertovi vyvrcholení - Arem vytáhl osmde z bahna!!!). Po loučce přišel na řadu pěkný úsek v lese - hluboké (nad holinku) bahno a koleje - ten nedal na poprvé bez navijáku ani Tomm, ani Landniver (byť to zkoušel hodněkrát). Tomm nakonec zařadil za dva, dal plnej a projel (ale zaplatil prohnutím předního pevnostňáku 9). Pak jsme si trochu zatriálkovali po vybagrovaných dírách a hromadách hlíny, kde Hubert trochu zvlhčil rozdělovač, zanesl pískem startér a alternátor a nabral si pískovou kaši do kufru. Hubert nejprve provedl standardní opravný krok, tj. vyčištění rozdělovače, ale ani potom se motoru moc nechtělo. Nakonec po roztažení začaly fungovat alespoň dva válce. Zbylé dva se připojily teprve po zapojení kabelů do rozdělovače ve správném pořadí :.
Za dešťové přeháňky pomalu pojíždíme k lesíku, kde se Peťa marně snaží dát krátký prudký výjezd. Pak, když jsme ho my ostatní bez problémů dali a když se z kamenů poskládala dlážděná cesta, vyjeli i oni.
Déšť sice přestal, ale začíná se šeřit, proto jsme vyhledali pěknou loučku, postavili auta do čtverce, natáhli stan, rozdělali oheň (díky Huberte), narazili samochladící bečku a začli grilovat (díky Ladniverovci a všichni ostatní). Poklidný večer plný konzumace (např. pravý koksik podle Tommovi receptury) překazili jen dvě podroušené posádky, snažící se najít náš kemp - Alda a Tom s manželkou (viz. úvodní odstavec).
Pozdě ráno se všichni probouzíme v pořádku, jen navlhlý Hubert nás ujistil, že jeho stan ze supermarketu za 500,- není zcela odolný dešti 9.
Děláme základní kolečko kolem prostoru a našli jsme takovou moc pěknou bahnitou jámu. Tomm se nedal moc pobízet a hned ji zkusil, ale koleje po BVP byly i pro něj moc hluboké. Ale je to bojovník, takže promyslel novou trasu, dal za dva a plnej a…….dal bůček. Trošku netrefil nájezd, trošku ho rozhodily koleje, trošku moc braly gumy a trošku měl smůlu a hodně měl štěstí. To proto, že za deset minut bylo auto zpátky na kolech za bahniskem a prakticky jediná škoda bylo prasklé zadní světlo! Prostě kdo umí ten umí. Po téhle exhibici chuť do dalších experimentů opadla a navíc jsme objevili mělký rybníček, díky němu byla očista aut snadnou záležitostí a mohli jsme za krátko zasednout k vynikajícímu grilovanému masu. Po něm jsme už jen rychle okoukli nepokořený brod, kde mělo být něco bahna a nad ním cca 120-150cm vody. A do toho se nám tedy nechtělo (navíc se tam prý neúspěšně cákalo i BVP).
Cesta domů přerušená jen kávičkou byla bez větších problémů (že auta po pískových lázních nebrzdí je standart, že :) a v šest jsme už vyklízeli auta doma.
Doufám, že prostor v Písku dáme někdy za lepšího počasí ještě jednou, protože jinak neměla akce chybu.
Michal 4x4
