Střelnice jen tak 19.7.2008
Tak a stalo se to, co dělám nerad, ale když sem řekl, že to udělám tak to udělám tak to tak bude. Celou tudle akci sem vlastně zbuntoval já. Měl sem nedostatek terénního ježdění. Nejel sem Maďarsko ani Romale. Slovo dalo slovo a setkáváme se na benzínce U Slona. Já and hÁro Ozzy a jeho nezničitelný Michal no offroad povoz Broňa Toyota po servisu motoru. Což vypadalo podle Broni, jako kdyby jeho vstřiky seřizovali podle tabulek na Zetor 25 nebo Praga V3S. Vyrážíme, jako vždy se zpožděním valíme do Vílance. Berem to zkratkou přes les kde jedem malinko rychleji a Broňovi se to vymstívá, potkává auto. Broňa končí ve škarpě řidička protijedoucího auta vypadala v poklidu, ale myslím že její úsměv na tváři byl spíš z radosti že přežila. Na Shellce ve Vílanci čeká Turbík s Jebumyši. Při najíždění na střelnici se přidává o Mave s Trolem. Už si nepamatuji kde, ale najednou se tam objevil Kubelík s Voňavkou jak se ale zjevil tak se zase vypařil. Taky si nepamatuji v kterou chvíli se zjevil Vláďa foto s jeho autem žádný ale byl tam.
Začínáme jezdit vod toho tady přeci sme. Turbíka nějak uchvátil val a tak sním zápasí co mu Pajero dovolí ale nakonec dá. Když zjistí že se to na druhou stranu se nedá sjet tak jedeme jinam. Při výjezdu přes postraní val což všichni dávají v pohodě až na vyjímku. Broňova Toy nějak začala vydávat divné zvuky vypadající na homokyneťák v pytli. Podle znalých Toyotářů je to ale dif. Takže následuje Toyotářská klasika. Odpojit kardan sundat poklička dát mezinápravu a jezdit jenom na zadek. Nemusím zde psát jak asi Broňovi se slovy co zde bude dál dělat jel domů. My pokračujeme dále.
Jedem k potůčku Já a Ozzy no dobře jednou mě Ozzy tahal, když jsem padl do kolejí po Mavovi loni zde zapadl. Dojíždíme až k potůčku když nás volají ve vysílačce že mají senza dírku. Jedem tam
Důlek je to opravdu zajímaví Mevemu se v něm velice líbí a zkouší ho jet všelijak možně jak to jen jde i podle mého názoru nejde. Mave a jeho super kříživí patrol by vyjel snad i na panelák. Postupně se tedy spouštíme ohodí zázraku všichni dávají v pohodě jenom já odjíždím poražen. Aro prostě tolik nekříží. Ale zese dávám něco co jiní zatím nedali. Když to vidí Turbík nesnese potupu že ARO to dalo a Pajero ne. Takže vzhůru do toho jednou to skoro vyskočil pak zase padl na nášlapy do třetice to dal. No a pak Jiřík. Péťa ho tam moc postit nechtěla. Nakonec ale jel. Dal tak vše v pohodě sice tam zůstala zadní mlhovka, ale si tam byla na špatným místě z Toyot přece nic neodpadá.
Po dohodě odjíždíme na tankáč pozadu. Chvíli nám trvá než to najdeme, ale nakonec jsem tam. Je fakt že se hodně změnil inu soukromí vlastníci dělají své. Dáváme pozdní oběd na klasickém místě. A jdeme jezdit do břízovejch triálků. Nevím kdo vymyslel jezdit to údajně zrádnou díru já a Turbík ji dal v pohodě což se nedalo říci o zbitku posádek. Ozzymu nějak překáželo světlo v zadním blatníku. Ale dal. Tentokrát si ale smůlu hned po broňovi vybral Mave. Pokoušel se opět jet nemožně a vymstilo se mu to. Je teda fakt že ten pařízek nebyl moc vidět. Ale v zadním blatníku se mu uhnízdil pěkně. Po záchranné akci Jirky se dostal bez dalších větších ztrát ven.
Pro tentokrát jsem toho zničili dost: direrák, světlo, blatník. Je na čase jet domů odjíždíme tedy domů Ježdění to bylo hezké až na ty škody.
Hubert
