29.1.2005 SnowOffRoad na Vysočině

Tak si sedím konečně doma v teplých ponožkách a píšu tento článek. Vcelku nepodstatná informace. Ovšem jenom pro ty, co nemuseli být celý den v promočených teniskách jako já :o) Všechno začalo vcelku nevině. Napsal jsem pár sms zpráv s pozváním na ježdění a vzhledem k odezvě očekával tak 4 auta na ježdění. O to větší bylo mé překvapení po příjezdu na místo srazu u benzínky ARAL, kde se krom nás už vůbec nikdo nevešel :o) Přijeli kluci z Prahy, Brna, Havl.Brodu, Čáslavi a velkého města na skoro východě Oslavan (Ondro sorry :o)

V krátkém seznámení po kterém si nikdo nepamatoval jméno druhé se celá kolona 13 aut rozjela na vytipovanou trat. Tou mělo být, ano mělo být, zdolávání navátého sněhu na polních cestách. No, ono vlastně bylo, ale trochu stereotypní :o) postupně všichni zapadli, tahali se ven a zase zapadali. Skoro po hodině na první krátké cestě jsme ji objeli po poli a mířili na další úsek. Ten jsem 100% před tím bez problému projel a s touto informací vyslali Ladu s HiLUXem jako prvního. A opravdu si vychutnal celých 10 metrů bezstarostné jízdy než se zarazil o metrovou návěj :o) O další půlhodině vyplněné jeho vytahování, konzumací buchet od Zuzky a pitím Ondrova rumu s čajem tady raději psát nebudu. Nevím přesně jak babička tahala s dědečkem řepu, ale vím, že Gr-ko tahalo 80tku a ta tahala zapadlého Laďu. Asi po hodině jim došlo že tudy cesta nevede a Petr se svým strojem ukončil trápení Ládi v návěji jeho vysvobozením.

A jelo se dál. Pěknou cestou podél potoka a občas i přes něj. Tady podle mne vše probíhalo tak jak mělo – tedy jelo se stále kupředu bez zapadnutí. Ehm..jeno tam bylo…a to bohužel mé. No nic jdeme dál. Po všeobecné shodě se nejelo na jídlo, ale řádit na tankodrom. Úvodem se jela díra do které bylo třeba umně najet tak, aby se auto nedostalo na střechu. Tomu Kuba porozuměl po svém :o) a vlítl do ní tak, že Vitara vyhodila bezmocně nohy a poroučela se skoro na střechu. Hbití chlapci v okolí zasáhli a obtěžkali ji svými těly. To vedlo k stabilizaci situace a Kuba si mohl v klidu vyměnit trenýrky :o)

Mezitím se kolem nás mihl Grand Čiroký a dlouhým GRkem a nikdo jsme je neidentifikovali jako účastníky naší výpravy. Ovšem jejich chvíle měla teprve přijít. Takže se řadilo dál, postupně jsme se vzhledem ke ztrácení zredukovali na mále skupinky zmateně pojíždějící po tankodromu. Pozor, málech bych zapomněl na Petra který do stejné díry jako Kuba najel taky velice šikovně a musel být deportován pomocí kladkostroje a navijáku na Nivce z díry ven. Postupujíc po tankodromu naše skupinka narazila na onoho Irokéze, který po masku vězel v bahně a dlouhý GRko se marně snažilo vycuknout jej ven. Zprvu banální vyprošťovací akce skončila u hodinového vytahovaní pomocí tří navijáků. Nakonec se dílo podařilo a i přes odpor ledu byl vůz vyzvednut na souš. Bohužel však chovanec místního ústavu Lada (GRko) objevil hned vedle rozlehlou louži a ve spoluprací s posádkou v 80tce se střídavě hecovali kdo ji projede. Vyjevil jsme technická data louže, jako je tloušťka ledu, hlouba vodního sloupce a bahna což vedlo k rozhodnutí tuto louži pro jistotu nejet. Ale…to už chovanec Lada seděl v autě a silou mu danou motorem v Patrolu se rozjel proti louži……aby na jejím druhém konci za hlasitého potlesku vyjel. Adrenalin vyhnán na maximum ho donutil jet to ještě nazpátek. Uprostřed se zastavil a marně se snažil vyjet ven (což vedlo k upřímnému smíchu nám neznámých přihlížejících děvčat.). Ale protože je to kluk šikovná po pár pokusech to vyjel a byl odměněn potleskem přihlížejících. Kluci s 80tkou si to nakonec dali taky a Lada v HiLuxu samozřejmě taky.

No a pak se už jenom jezdilo, občas zapadlo a jediným stinným okamžikem bylo proražení olejové vany na Nivce, která muselo být pomocí kurty dotažena na silnici a zde ponechána k dispozici odtahu. To mě mrzí. Poslední dvě hodiny jsme se společnými silami snažili dostat Křemílka do kopce s jeho Diskotékou, který jako jediný (asi vzhledem k míře elektroniky a zkušenostem řidiče :o))) kopec zdolával napojen na kurtě za mnou nebo Ladou a přitahováním pomocí navijáku :o)))

V hospodě všechno proběhlo jak mělo, tedy jídlo bylo, pití bylo a na řeči taky došlo.

Děkuji všem se kterými jsem měl tu možnost dneska jet.

Fotky video1 video2 video3 video4

Krátká videa z foťáku jsou ve formátu mov. K přehrání je nutný nainstalovaný QuickTime