25.6.2005
Šumava
Je 7 hodiny ráno a já rozespalý
zjišťuji, že bych zkusil jet Šumavu. Viděl jsem pár fotek a je mě jasný, že
svoje auto bych do tohohle nehnal. Volám Štěpánovi, chytám ho rovnou na cestě
tam. Domlouváme se. Je ochoten mě vzít jako mitfáru do svého Samíka.
Rozjezd do prostoru měl být v 9 hodiny, kvůli
problémům s pobouraným plotem z předchozí noci (nějaký dobrá ho asi
porazil autem) se odjezd zdržuje a já, byt jedu jako poslední z Jihlavy
jsem na místě mezi prvníma.
Nakonec se kolem 10 rozdělujeme do skupin. Já si beru
svých šest piv, foták a přesedám ke Štěpánovi do „auta“. Je to neskutečně
naturalistický jezdit v Samíkovi, navrch s řidičem, který když ho
netopí v pořádný louži není spokojen J Hned na začátku jsou drobné problémy
s organizací. Vedoucí vozidlo pořadatelů nemá CB a hrozně valí. Takže
zbytek kolony se postupně rozpadá a musí jet příliš rychle v terénu, takže
si jízdu ani nevychutná. Se Štěpánem to řešíme zastavením zbytku kolony.
Jakmile jsme kompletní jedeme v klidu dál po stopách vedoucích vozů.
Kluci nachází první louži a blbnou
v ní. Osobně se přiznám, že bych tam svoje auta rozhodně neposlal. Asi
jsem poseroutka, ale fakt by mě ho bylo líto. Čas ubíhá a my jedeme stále
v pěkném terénu. Obtížné úseky střídají lehčí a neustále bojujeme
s vedoucím vozidlem bez vysílačky, které příliš netuší (pokud vůbec) co se
děje vzadu. Nerad bych se někoho dotknul, protože se kluci s vedoucího
auta snažili, ale fakt by to chtělo lepší vybavení a organizaci. Ke konci se
začínají porouchávat auta a my nestíháme jet podle harmonogramu. Kolem sedmé se
dostáváme na místo odkud jsme vyjeli a já si mohu po dni v Samíkovi sednou
do obýváku v Landákovi. Startuji a unavený odjíždím směr Jihlava.
Šumava je
supr ježdění, ale já bych tam svoje auto nehnal. A když už bych jel, tak bych
musel hoodně věcí objíždět abych si ho někde neponičil nebo neumazal :o)