22.dubna 2006 příprava
tratě
Nádherné počasí provázelo ježdění
věnované přípravě trati pro 1.DD. Co se stačilo připravit vlastně ani nevím,
krom jedné disciplíny se totiž dost věnovalo zcela jiné zábavě. Tou bylo během
dne silné zapadání a posléze večer v podání Jirky, Toma a Aldy vcelku
hustý průjezdy louží končící utopením Jeepa. Ale vezmu do popořadě.
Na většině lidí bylo tak trochu znát
abstinenční příznaky po dlouhé zimě. Prosluněný terén vyloženě lákal
k dlouhým zastávkám při zevlování na zapadnutá auta. Vláďa (Brno) se
rozhodl, že svoji 80tku rozhodně neušpiní takže ihned po vjezdu na tankodrom
vlítl do tak hluboké louže, že pokryl silnou vrstvou auto a ještě k tomu
mu nateklo do auta. Drápalík se nechal vyhecovat k přejezdu krátkého úseku
s hlubokou kolejí což skončilo uváznutím a nutností navijákovat. Petr
(Mave Brno) si nechal poradit a zkoušel „překračovat“ hluboký erozní příkop.
Této činnosti se postupně věnovali asi tak hodinu všichni :o) Já jsem se vcelku
úspěšně vyhýbal bahnu a větvím a toto své vyhýbací umění jsem korunoval
navedením kluků na lesní cestu s hlubokými kolejemi, kterou jsem statečně
objel jinudy (ale o tom jsem je před tím informoval). Tahle cesta si vyžádala
snad dvě hodiny zapadání kdy mimo jiné Mave zahrabal auto tak, že ho odtud ani
nemohli dostat. Lítalo kolem něj spousta lidí se zjevnou snahou pomoci zatímco
Mave seděl v autě a nudil se J
Druhá část ježdění už byla klidnější a
odehrávala se v družné debatě u ohně a výtečného! masa od Peti a Jirky. Po rozjezdu účastníků k domovu
se odehrála velmi zajímavá „noční etapa“ v podání Toma s 80tkou
kterou strčil do bahna tak, že ho Drápalík nemohl vycukat ven. Alda se rozhodl
na sjetých 31 projet louži zdolatelnou tak na MT 33“. Kola nahradil rychlostí a
jako létající holanďan tu louži dal, a protože měl pár piv tak i nazpět J Mezitím Karel hučel do Jirky at
dá tu louží taky, ale víc vpravo (což znamenalo téměř jisté ukončení provozu
auta) Jirka sveřepě odmítal (asi 2 minuty) do chvíle než Karel řekl že Tom
s 80tkou do skoro dal. To už seděl Jirka v Jeepu a se řvoucím motorem
do omezovače se rochnil v louži víc vpravo. Celý zadek se ponořil hluboko
do bahnité louže, všude lítalo bahno a motor křičel ve vysokých otáčkách tak
dlouho dokud Jirka nevyjel ! Ovšem to zřejmě motoru stačilo a ukončil díky vodě
svou činnost.
Drápalík přispěchal na pomoc
s baterkou a svítil Jirkovi na práci po kapotou. Trochu vody se dostalo do
motoru, ale hlavně rozdělovač dostal svůj poctivý příděl. Hrabat se za tmy
v bahně, v zabahněném autě není tedy žádná láce.Ale dobré se podařilo
a Jiřík motor opět nahodil. Myslím, že během toho stačil i vystřízlivět J
Toho, že Odříkaného chleba největší
krajíc, platí u mě dvojnásob, presto že jsem po celý den vcelku slušně udržel
auto v bezpečné vzdálenosti od hlubokých louží nechal jsem večer otevřené
dveře a ve víru událostí někdo šlápl na plyn a jeho gumy se pěkně vyčistily do
mého interiéru :o)