10.6.06 Znojmo

Víkend, na který byl v plánu znojemský tankodrom pro mě začal vlastně už v pátek dopoledne, odvezl jsem Bobíška do Pneuservisu pro nové botičky, konečně 33“ MT, ale abych to neměl zase až tak moc jednoduché, volal mi po chvíli Standa, že mám přední destičky kov na kov a že jestli je chci vyměnit, zkusí je nafofr sehnat, to se mu podařilo, takže jsem odpolko odjížděl na podnikový večírek na chatu do Luk nad Jihlavou, ten sice neměl s off nic společného, ale i tak jsem si tam zablbnul na hromadě štěrku, v sobotu dopoledne potom přímo do Třebíče za LandNiverem a po kafíčku u něj jsem se vydal už rovnou do Znojma, cestou ještě nakoupit proviant, trocha komplikací při vjezdu na tankáč, protože jedinou příjezdovou cestu, kterou jsem znal, zabrali místní vinaři na piknik, ale díky Štěpánovi, který mě navedl po telefonu a pak síbem na objížďku, jsem zajel na nejvyšší kopec nad skalku, abych mohl pomoci s navigací i ostatním, počasí bylo superpřekrásné, pohoda a to už se hlásili Jirka s Peťou s Kilíčkem, po nich Vašek, Tom, Michal, Forďák, Golďák, Seržant, Mave a další, domorodci našli schované místo na kemp a po večeři a dodržení pitného režimu to nemohlo u táboráku dopadnout nijak jinak, než že se jde jezdit, mě dělal mitfáru Jirka a v euforii z nových gum jsem poslal auto do bažiny tak dokonale, že mě musel Forďák vycukat a pak mi i pomoci na kemp, protože jsem i přes zvýšené sání zabahnil filtr tak, že mi motor točil s bídou 2k, díky Mavemu jsem ráno filtr vyměnil, ještě jednou díky a po úklidu kempu jsme šli jezdit, to už se po tankodromu pohybovalo 17 aut, od specošů až po série, každý si našel to, co mu a jeho autu vyhovovalo, občas se tahalo z bahýnka, dávaly se docela krkolomné sjezdy a výjezdy, triálky i meze, prostě nádhera, došlo i na lehké škody, kdy Forďákovi vyjel u Samíka kardan, který jsme mu s Michalem pomohli natáhnout tak, že Citroenšofér závadu mohl opravit, leštěnkáři si určitě přidělali pár nových škrábanců na laku, někteří i nášlapy odpreparovali, George to neustále hnalo na avizovaný brod, kde se dosyta s Golďákem, Mildou a Štěpánem vybahnili a potahali, došlo i na „Tomovu“ skalku a když Štěpán viděl, že jí relativně na pohodu dáváme, tak se na ní pustil na couvačku, což ho skoro stálo spojku, ale dal, těch zážitků a akcí bylo ale mnohem mnohem víc, člověk nemůže být všude a se všemi, prostě nádhera a jak říkal Kubelík: „Já to tady miluju!“ , k tomu není co dodat, cestou na pozdní oběd nás Golďák vzal ještě na brod do Dyje, zkusil jsem ho dát jenom na zadek, ale když mě proud začal strhávat, honem jsem šel na všechny, i tak jsem zase měl v autě 10 cm vody, naštěstí byla čistá, takže poho, ale byla to bomba, po náplavech po i proti proudu, škoda jen, že jsme museli poměrně rychle pryč, raději moc neprovokovat, na pozdní oběd jsme jeli do hospůdky na břehu Dyje pod znojemskou přehradou a akce končila pro vytrvalce u Golďáka doma.

Bylo to prostě supr, všechno: počasí, terén, parta lidí, nálada … jenom doufám, že ne naposledy a ještě jednou - Znojemáci díky!