26-27. srpna Kolaudace Gábi-Ondrovi
firmy
Už delší dobu byl v interní sekci záznam
s pozvánkou na kolaudaci Gábi a Ondrovi nové firmy. Objekt nedaleko Kolína
přímo vybízel k uspořádání pořádné pitky (neplést s bitky) a žranice
(to se neplete), jelikož jde o bývalou hospodu. K objektu samotnému se příliš
rozepisovat nebudu, ale dlouho jsem neviděl takhle zachovalý a pěkný barák.
Samotnému pití a jídlu předbíhala skutečně luxusní akce na
místním kolínském tankodromu. Bohužel se popis článku zúží pouze na moji osobu a
dvě supr kočky (moje a Hufanova žena), který jsem celý den vozil
v Samíkovi. Vůbec nevím jak se to stalo, ale neustále jsem bloudil někde
jinde než ostatní a až na světlé chvilky kdy jsme se Hufanem a Mildou co
by Mitfárou šťastně potkali jsem neustále putoval odlehlou krajinou . Po pravdě
řečeno hned po příjezdu na tankodrom jsme s Hufanem brázdili luhy
společně, protože luh znamenala jedna velká díra hned na začátku tankáče ve
které jsme se postupně zahrabali (já i zapadl) a opili. Po vyjetí, vytáhnutí a
všelikém snažení bylo bahno na našich vozech zhodnoceno jako nechutné a po
další část dne jsme se všemu bahnu (já 
nevědomky i lidem a zvířatům)
vyhýbali.
Za neustálé demontáže a zpětné montáže střechy (podle toho
jak šly přeháňky) jsme si to nakonec probrouzdali až na skutečný cíl dne, tedy
onu zmiňovanou firmu. Popisovat co se dělo dál (až do 4 rána) je zbytečné.
Postupně se lidé měnili ve stíny vrávorajíc kolem zdí a ti šťastnější
z nich sledovali na projekci roztodivné kousky aut v bahně, písku či
sněhu. Někoho zase napadli velmi chytré myšlenky (nebudu Hufana jmenovat)
týkající se možné noční orientační jízdy. Jako na potvoru jsem si nezapomněl
navigaci a byl odsouzen pro několik dalších hodin s navigací v jedné
a volantem druhé ruce absolvovat jízdu lesy a polními cestami zpět do Kolína na
tankodrom. Cesta v 5 lidech v Samíku byla skutečným zážitkem.
Postupně jsme s Vitou objevily schopnosti v nás skryté a začali si
hrát na piloty on byl kopilot (řadil a informoval o všech důležitých údajích
palubních přístrojů) já pilot (navigace a točení volantem). Edi a Sváta byly
letušky (podpora posádky v jejich jednání, umravňovaní pasažérů). A tak se
skutečně nakonec podařilo dolétnou do Kolína tam trochu pojezdit a šťastně
dojet zpět. Jako pilot jsem byl v závěru akce degradován na pasažéra a
řízení „letadla“ se ujala Sváta za navigace Edi.
Přeji Ondrovi a Gábi at se plní to co mají v hlavě a
představách a nám ostatním at se opět můžeme na podobné akci shledat.