Sobota, 2.9., tankodrom Jihlava

Tohle poježdění vyprovokoval v podstatě Jirka, od Polska stál a s Kilíškem si absťák moc nevyléčil, takže po opravě měl chuť už ukrutnou a tak jsme se v pátek večer obvolali a v sobotu dopoledne nás bylo na OMV 5 aut, Hufan s Mildou, s podválem a na něm Jeep, Jirka s Peťou na Wraníkovi, Tom s dcerou a se Samcem, Atol s Pajerem a já s Bobíškem.

Odjezd od pumpy se sice trochu protáhl, protože Tom obul zimní Cepeky, tak někde kolem 29“ a všichni jsme povinně museli chválit a chválit, ale je fakt, že tomu autíčku móóóc slušely, i když na jízdu prý nic moc, v terénu to ale nijak vidět nebylo a s počtem projetých překážek v Tomových očích jejich rozměr rostl až na nějakých 35“, ale nepředbíhejme.

Na tankodromu jsme v klidu projeli úvodní triálky, s Hufanem jsme i houby nasbírali, Jirka křížil a křížil, občas i tahal a tahal, bahnu jsme se vyhýbali jak čert kříži až to nevydržel Hufan a zkusil náš oblíbený spojovací úsek louží trochu stranou, ale ani tam to tentokrát nešlo, to navnadilo Atola, na kterém bylo vidět, že by si rád zaprasil a zkusil jít hrdinně středem, říkal jsem mu, že procento úspěšnosti tady máme všichni tak kolem 10%, tomu věřil, nedbal a zůstal v oněch zbylých devadesáti, ale zkusil to. Po jeho vytažení jsme popojeli na U-kopec, který roste a roste a tam začalo to pravé Eldorádo, čerstvá navážka i se zaparkovaným Dumperem , podklad jen mírně provlhlý, svahy až tak kolem 60° - prostě super, akorát že tam Hufanovi ruplo v péru a upadl mu jeho závěs, předtím ale vyjel do svahu opravdu nejvýš, moc ale pera neřešil, protože měl s sebou Mildu a tak auto odstavili, posedali si k nám a blblo se dál. Kousek vedle Jirka objevil ekologicky polozasypaný ocelový nosník, snad od mostního tanku a vyzkoušel si za našich rad jako „…neboj a pojeď, to nespadne…“ boční náklon, zvenku docela normál, ale když jsme s ním ještě zakolíbali, odskočil si do křoví. Stavil se tam za námi taky Pavel z Jihlavy s hodně upraveným Grkem, ale moc se nezdržel, měl další povinnosti a po triálkách v zadní části tankáče odjel. My jsme si ještě dali výjezd lesem k Okrouhlíku, pozdní oběd v Čížově „U Bejka“, pomalu převezli a naložili Hufanova nemocného Wranglera a rozjeli se domů.

Celá akce byla taková hóódně pohodová sobota, počasí na triko, spousta srandy, málo škod, z mého pohledu žádné bahno, Jirka a Tom taky tak, jen aby nám to vydrželo. Akorát mě trochu zaráží, že vždycky jsem měl skoro nejmenší auto a najednou byl Bobíšek největší, ale to bylo tím, že tentokrát nebyl Michal, Mave a další, jinak nevím, nevím …

Alda fotky