9. září 2006 AROSHOW
Jet na AROSHOW bylo momentální neplánované rozhodnutí.
Minulý rok jsem byl, tak proč se nepodívat letos. Sedli jsme s Edi do auta
a v osm ráno vyrazili sami (to slovo je pro další vyprávění důležité) směr
Jičín. Protože mám navigaci a umím s ní dokonale pracovat, dojeli jsme
překvapivě po menším bloudění na místo samé. U vjezdu vidím podezřelé auto
připomínající Sharana (nebo co to má) Mildy. Bylo mě divný, že by tady byl a
tak jsem tomu nevěnoval moc pozornost. Vjeli jsme na trat a projížděli kolem
bzučícího shluku lidí kolem bahnité díry. Sunu se ledabyle kolem a von
v tý díře trčí Golďák. Udělal jsem pár fotek a nechal ho v objetí
davu. Po chvilce vidím Huskyho, HADA, Michala z Prahy a další a
další…přišlo mě, že tam snad půlka lidí zná mě nebo minimálně já ji. Lehce
projíždím kempem a vybafne na mě Tom Vitara a Pavel z Jihlavy, za chvíli
koukám i Michal z Jihlavy a tak to šlo pořád dál a dál. Beďar, Ondra kluci
z Maniakoffroaders..no prostě celá offroad elita :O) tohoto státu.
Potměšilé narážky směrované ke mně s výzvou
k projetí laguny kde se auta nejel špinila, ale i ničila (důkazem at je na
vlastní oči viděný buček vozu FEROZA). Mildovi výmluvné pohledy na čistotu mých
pneumatik a další zcela nepěkné :O) invektivy popisovat nebudu. Akce samotná
ani nezklamala, ale ani ničím nepřekvapila. Aut bylo skutečně hodně. Ježdění už
o poznání mín (což nijak neubralo na jeho atraktivnosti). Jeden malý „trialový“
úsek mě vyloženě připomněl zaseknutý gramofon. Auta na malém kousku jezdila stále
dokola a snažila se na place velikosti koruny najít alespoň nějaký náznak
terénu. Jako vždy byla divácky nejúspěšnější sekce s dvěma hlubokými
průjezdy vedle sebe kde se průběžně snažili projet vozy těch statečnějších
z nás. Někdy úspěšně, sice s nějakou bolístkou ale po vlastních a
někdy úspěšněji (s pohledu diváka) s nějakou bolístkou a navíc na kurtě.
Mezi tím vším jsem opět viděl Goldáka, tentokrát
v jiné bahnité díře ovšem opět za účasti davu a navijáku či kurty. Trochu
mě to přišlo tak, že za dobu kdy já projezdil skoro celý areál on projel dvě
hluboké louže a v každé z nich chvilku odpočíval (chvilkou je myšlen
čas nutný k jeho vyproštění). Ovšem musím zde, ač velmi nerad, vyzdvihnout
jeho průjezd třetí louží (to už měl za sebou asi půl dne ježdění a najeto 200m)
, kterou projel skutečně bravurně. Hodně aut pokoušejících se o to samé po něm
si vylámalo zuby. S mistrem jsem měl následně tu čest hovořit osobně u
příležitosti plánu k příštímu týdnu kdy se pojede společně do Znojma na
Vinobraní. Goldák si pohrával s myšlenkou cituji „…nevím jestli mám udělat
prase.“ Na muj přímý dotaz, zda se hodlá složit na čtyři a přitom chrotat mě
odpověděl něco ve smyslu „…Kubelíku…Kubelíku..“ a dál myšlenku jíž nerozvíjel.
Což je vcelku škoda jelikož bychom mohli společně nahlédnout pod pokličku jeho
večerních aktivit.
Zda-li se celá akce vydařila či ne hodnotit nemohu. Mě se
líbilo i když přiznám, že jsem zažil už mnohem lepší. A co vím je, že do Znojma
se opravdu těším, sem jsem prostě jenom jel.